Bakterie, přátelé či nepřátelé ?

Bakterie jsou nejstarší žijící organizmy na Zemi. Jsou tu už miliardy let a jedná se o jednobuněčné mikroskopické organizmy. To znamená, že Jsou tvořeny pouze jedinou buňkou, která má tu zvláštní vlastnost, že obsahuje pouze jednu molekulu DNA. Bakterie mají velmi málo genů a genetických informací, do kterých musí zakódovat všechny svoje vnější znaky. Bakterie přežívají tím způsobem, že konzumují živiny ze svého prostředí, dorostou do dvojnásobku své velikosti, rozpůlí se, z jedné buňky se stanou dvě a tak dále. Takže rostou a množí se, rostou a množí se - trochu nudný život, ale chci poukázat na to, že tyhle příšerky spolu úžasně interagují.

img-bakterie

Chápu, že se považujete za lidi a já vás za ně víceméně také považuji. Představte si obecnou lidskou bytost a přiblížte ji jako by byla pod mikroskopem. Všechny ty kolečka v tom člověku to jsou buňky, které tvoří vaše tělo. V každém z nás je zhruba bilión buněk, které z nás dělají to, čím jsme. A umožňují nám dělat všechny ty věci, které děláme. Ale pak je tu ještě 10 biliónů bakteriálních buněk ve vás nebo na vás v každém okamžiku vašeho života. Takže desetkrát více bakteriálních buněk, než lidských buněk. A samozřejmě důležitá je hlavně DNA. Tady jsou všechny ty A, T, G a C, které tvoří váš genetický kód a dávají vám vaše okouzlující charakteristiky. Máte kolem 30 000 genů. Jenže se ukazuje, že máte stokrát více bakteriálních genů, které hrají roli ve vás nebo na vás po celý váš život působí. Jste přinejlepším z 10% člověk, ale spíše jenom jednoprocentní člověk, v závislosti na tom, který z těchto poměrů se vám líbí. Vím, že se považujete za lidské bytosti, ale já vás považuji z 90 až 99 % za bakterie.

Tyto bakterie nejsou jen pasivní pasažéři. Jsou neskutečně důležité. Udržují nás při životě. Vytváří na našem těle neviditelné brnění, které nás chrání před vnějším prostředím, takže zůstaneme zdraví. Tráví naše jídlo, produkují naše vitamíny, dokonce učí náš imunitní systém, jak se bránit proti škodlivým mikrobům. Dělají všechny tyto úžasné věci, které nám pomáhají a jsou nezbytné pro náš život a nikdy se za to nedostanou do novin. Ale ví se o nich, protože dělají také hodně špatných věcí. Na světě je spousta druhů bakterií, které ve vás nebo na vás nemají co dělat a když vás napadnou, budete velmi nemocní.

To, že máme ve svém těle více mikroorganizmů než máme buněk, to už víme. Jak to, že nejsme permanentně nemocní? Jednoduchá odpověď. Příroda dbá na to, aby udržovala ve všech systémech rovnováhu a rovnováha znamená stabilní, rovnovážný neboli zdravý systém.

V současné době známe cca 2% (optimisté tvrdí, že až 3%) existujících bakterií a ty se dělí podle různých kritérií na různé skupiny. Původně před 3,5 mld. let byly pouze anaerobní mikroorganizmy žijící v bezkyslíkovém prostředí, ale v procesech jejich metabolizmu vznikal kromě jiného kyslík a tak byly vytvořeny podmínky pro vznik aerobních mikroorganizmů, které potřebují pro život kyslík. Jak se zdá, tak jak Vy tak já bychom měli těm malým breberkám poděkovat, jinak bychom zde nebyli.

Existuji ještě jiná kritéria dělení, ale nás teď zajímá dělení mající přímý vliv na naše zdraví.

Víme, že v celém spektru bakterií cca 5% tvoří tzv. užitečné mikroorganizmy, přátelské pro nás a cca 5% tvoří patogenní bakterie, které jsou pro naše zdraví problematické a nežádoucí. Zbývajících 90% tvoří oportunistické, fakultativní mikroorganizmy, které se v kritických okamžicích přiklání k té skupině, která lokálně, nebo globálně v celém těle získává převahu.

Prosím, zapamatujme si tento fakt. Z hlediska zdraví je naprosto zásadní.

Tajemství schopností mikroorganizmů a jejich chování se nám zdá být velmi podivné a někdy odporuje naší logice, ale musíme si uvědomit, že jsou chytřejší než my.

Zdá se, že ti malí, zdánlivě bezvýznamní tvorové si dělají co chtějí, ale není tomu tak. V přírodě panuje přísný řád a platí neúprosná pravidla. Pokud bychom je chtěli zpochybnit nebo nesouhlasit s některými procesy probíhajícími v přírodě, tak jsme na omylu, a to jen proto, že jednoduše některé znalosti nám unikají nebo je nechceme vidět a přizpůsobit se jim. To co teď sdělím je naprosto zásadní pro pochopení vzniku a potlačení patogenních jevů, pro pochopení, jak nemoc vzniká a jak problém řešit. Bakterie se nezabíjejí, bakterie se vytlačují z prostředí. Ta informace je alfou a omegou pochopení, jak se máme na nemoci dívat a jak postupovat. Logickým vyústěním tohoto uvažovaní je to, že nemůžeme s přírodou bojovat, ale musíme pochopit přírodní procesy a spolupracovat. Proti přírodě nemůžeme nikdy vyhrát.

Naše tělo je zdravé, pokud je vše v rovnováze. Především se to týká mikrobiologické rovnováhy v celém trávicím traktu, který je kolonizovaný obrovským množstvím různých typů mikroorganizmů plnících nesmírně důležitou úlohu strážců našeho zdraví. Když si uvědomíme, že problémy trávicího traktu jsou zodpovědné za více než 180 různých onemocnění zdánlivě nesouvisejících s trávením, tak pochopíme, proč se říká, že 80% imunity vzniká právě v našich střevech.

Dobrá rada:

Zahoďme falešnou nadřazenost. Ne, my tady nerozhodujeme. Naučme se poslouchat přírodu. Je chytřejší než my.

Mikroby vládnou světu

Jedna část mikroorganizmů, ta patogenní, naši nepřátelé, dokážou rozvracet a likvidovat impéria, decimovat celé po zuby ozbrojené armády a posílat silné dynastie do propasti zapomnění. Neberou zajatce. Neznají lítost. Mikroby, bakterie a viry. Španělská chřipka zabila víc lidí než krvavá 1. světová válka. Podle historických zdrojů španělští dobyvatelé Jižní Ameriky byli úspěšní díky lepší výzbroji a vojenské síle. Pravda je ale taková, že domorodce porazily bakteriální a virová onemocnění dovezená konkvistadory. Nejzávažnějším onemocněním byly neštovice, které mezi Indiány mají na svědomí více než 2,5 ml. lidí.

V různých regionech celého světa se setkáváme s celou řadou bakteriálních a virových onemocnění. Šířící se nemoci, ať už z nedostatku hygieny, kontaminované vody či nekvalitních potravin, decimují menší či větší skupiny lidí. Když k tomu připočítáme značné poškození imunity znečištěným ovzduším, máme problém na světě.

To jsou však příběhy s příznakem epidemie. Denně se ale potkáváme s jinými neméně závažnými problémy. Bolení břicha, pálení žáhy, reflux, záněty, mykózy, ale také gastroenterologická onemocnění a onemocnění horních cest dýchacích jsou nám dobře známy. Je ale třeba si uvědomit to, co už bylo výše řečeno: máme v sobě víc mikroorganizmů než buněk.

Je celá řada onemocnění, které na první pohled (někdy ani na druhý) nevypadají, že by byly zaviněny problémy odehrávajícími se v naších střevech.

Pokusme se přistoupit na pravidla, které určuje příroda. Musíme změnit kvantitativní a kvalitativní poměry mikroorganizmů v našich střevech, nahradit patogeny mikroflórou, která je pro náš organizmus prospěšná a nápomocná při tvorbě imunity. I když je to naprosto logická úvaha, není to proces k okamžitému vyřešení problémů a uzdravení, ale proces k postupné mikrobiologické rovnováze celého organizmu. Rovnováha znamená obnovení zdravých procesů v celém systému. Znamená zdraví.

Jedním z řešení, které se nabízí, jsou probiotika. Pro ty trpělivější, kteří chtějí trochu víc odborných informací, jsem připravil několik bližších informací o probiotikách. Věřím, že už jste z předchozích vět pochopili, jak příroda funguje a poznámky uvedeny níže Vám pomůžou spojit zákony přírody s naší snahou pomoci přírodě nikoliv s ní bojovat.

Probiotika

Probiotika jsou považována za významný faktor pozitivně ovlivňující zdraví a je jim v posledních dvou dekádách věnována značná pozornost ze strany odborné i laické veřejnosti.

Probiotika (z řečtiny „pro život“) jsou živé mikroorganismy, které se dostávají do těla v potravě a příznivě ovlivňují střevní mikroflóru. Mikroorganismy jsou mikroskopické organismy a řadí se ke třem typům: houby, viry a bakterie. Probiotika jsou (většinou) bakterie a to převážně bakterie mléčného kvašení. Ne všechny mléčné bakterie však mají probiotické vlastnosti.

Střeva hostí stovky, možná tisíce druhů bakterií. Jedná se o velmi složité prostředí. Některé bakterie zde žijí trvale, jiné jsou přinášeny s potravou a zažívacím traktem pouze procházejí. Při jídle se do těla dostávají živiny a také bakterie, z nichž některé mohou být patogenní. Intestinální (střevní) mikroflóra je společný název pro veškeré mikroorganismy přítomné ve střevech.

Lidské tělo se umí patogenům bránit samo. Obranu obstarává jeho imunitní systém. Ten se stará o celý organismus. Ve střevech má ale skutečně spoustu práce. A je to pochopitelné, uvědomíme-li si, kolik různých mikroorganismů se tam nachází.

Buňky, které se účastní imunitní odpovědi se nazývají imunitní buňky. Ve střevech jsou schopny odlišit patogeny od ostatních mikroorganismů.

Imunitní buňky mají dvě funkce:

Intestinální flóra

Před narozením se dítě vyvíjí ve sterilním prostředí a jeho zažívací trakt tedy neobsahuje žádné mikroorganismy. Osidlování střev bakteriemi z vnějšího prostředí začíná v průběhu porodu a vyvíjí se během kojení a působením dalších okolních vlivů. Stabilního složení mikroflóry je dosaženo asi po dvou letech. Dnes již víme, že ne všechny mikroorganismy přijímané potravou v útlém věku se ve střevech skutečně usídlí. Lidský organismus si vybírá svou vlastní mikroflóru, která ho potom provází po zbytek života. Každý z nás má svou vlastní intestinální (střevní) mikroflóru. Ve svých útrobách údajně máme asi 100 bilionů bakterií, tedy zhruba asi desetkrát více, než má naše tělo buněk. Hmotnost těchto bakterií je také ohromující. Průměrný člověk jich s sebou nosí 1,25 kg. Je známo již více než 400 druhů střevních bakterií.

V žaludku žije kvůli vysoké kyselosti trávicí šťávy poměrně málo mikroorganismů. V tenkém střevě jejich počet prudce vzrůstá. Nejvíce bakterií však obývá tlusté střevo.

Střevní mikroflóra a imunitní systém se navzájem neustále ovlivňují. Ukazuje se, že střevní mikroflóra hraje v našem organismu velmi důležitou úlohu a značné množství jejích funkcí je pro nás stále záhadou. Odborníkům se však daří její tajemství postupně odhalovat.

Víme například, že:

Obranné mechanismy těla však nedokáží stoprocentně zabránit onemocnění. Zvláště ohrožené jsou některé skupiny lidí – především děti a starší osoby. Děti ještě nemají zcela vyvinutý imunitní systém, starší lidé jej mají oslabený. Zkoumá se proto vliv probiotik na posílení přirozené obranyschopnosti těla.

Probiotika

Posílení působení střevní mikroflóry pomocí vhodně zvolené stravy. Probiotika jsou živé mikroorganismy stejně jako střevní mikroflóra. Do těla se dostávají v potravě a mají příznivý vliv na trvale přítomné bakterie (říkáme, že mají probiotické vlastnosti). Pojem probiotikum pochází z řečtiny a jeho význam je „pro život“.

Bylo navrženo přes dvacet kritérií, která by měla charakterizovat mikroorganismy s probiotickými vlastnostmi. Odborníci se shodli na pěti z nich:

Probiotika lze dodávat v mnoha různých formách: mohou být přidávána samostatně nebo v kombinaci s jinými mikroorganismy do potravy, do léčiv, do potravinářských přísad nebo do doplňků stravy.

Přežijí v žaludku?

Střeva mohou osídlit pouze bakterie, které přežijí v žaludečních a střevních šťávách. Kyselé prostředí žaludku zničí většinu mikroorganismů, a tak zabrání jejich průniku do organismu. Mnoho bakterií je však odolných. Některé dokonce žijí přímo v žaludku. Jiné jsou zodpovědné za vznik infekčních průjmů. A tímto způsobem osídlují střeva i jejich přirození obyvatelé. Jako zvlášť odolné se uvádějí např. bakterie Lactobacillus acidophillus, Bifidocacterium breve a Bifidobacterium longum. Naopak údajně neprojdou některé bakterie jogurtových kultur jako Lactobacillus bulgaricus či Streptococcus thermophilus.

Příklad prokázaných účinků probiotik

Řada projektů se zabývá studiem bakterií mléčného kvašení, které pravděpodobně:

Získané výsledky jsou velice povzbudivé, pro potvrzení výše popsaných účinků je však zapotřebí shromáždit větší množství dat. Pro potvrzení platnosti vědecké hypotézy musí existovat přesvědčivé důkazy z více zdrojů a v Evropě je vědecká komunita v tomto směru zvláště přísná.

Některé účinky probiotik však již jsou považovány za jednoznačně prokázané:

Nežádoucí efekty

V ojedinělých případech jsou bakterie mléčného kvašení považovány za příčinu infekčního střevního onemocnění. Ukázalo se, že téměř všichni pacienti však trpěli nějakým závažným onemocněním (např. leukémií), které způsobilo, že byli obecně mnohem náchylnější k různým infekcím. A mléčné bakterie byly škodlivé z toho prostého důvodu, že imunitní systém již byl vážně oslabený. Je třeba zdůraznit, že takovéto případy jsou velice vzácné a ve všech ostatních („normálních“) případech byla konzumace v současnosti používaných probiotik naprosto bezpečná. Bakterie mléčného kvašení nejsou nebezpečné ani pro velmi malé děti a velmi staré občany, ani pro těhotné ženy.

Dávkování

Probiotické preparáty se obvykle hodnotí podle počtu živých buněk v jedné dávce. Protože po pozření přípravku dochází ke ztrátám v žaludku i tenkém střevě a ne každá bakterie má šanci se uchytit, považuje se za minimální dávku aspoň 1 miliarda živých buněk. Přípravky obsahují dávky i mnohonásobně vyšší.

Tady ale začínají problémy s klasickými obecně dostupnými probiotiky, schopnost přežit v trávicím traktu. Jedním z nejsilnějších a nejúčinnějších probiotických přípravků je nepochybně produkt britské firmy CELTIC NATURE GROUP Ltd. Pod označením ProBio HERBAL. Preparát, který obsahuje ve své konečné podobě širokospektrální komplex živých kultur mikroorganizmů, které jsou už ve výrobě kultivovány v prostředí kopírujícím kyselé prostředí žaludku pH 3-4.

Probiotika a antibiotika

Probiotika jsou doporučována při léčbě antibiotiky (dále ATB). Zejména širokospektrá ATB (tj. taková, která působí proti širokému spektru bakteriálních kmenů) narušují ekologickou rovnováhu ve střevech. V důsledku toho mohou vznikat trávicí obtíže jako je průjem, nadýmání nebo křeče v břiše. Rovněž hrozí osídlení střeva patogenními mikroorganismy rezistentními k ATB (např. Clostridium difficile), které může vést k ohrožení života.

Účelem podání probiotik je zabránění růstu patogenů ve střevech a urychlení normalizace střevní flóry. Klinické důkazy se v tomto poměrně liší, ale jako povzbudivé se jeví např. podávání jogurtové kultury L. rhamnosus GG, L. Casei a L. sporogenes. Vzhledem k tomu, že současně podaná ATB mohou probiotickou kulturu zahubit, doporučuje se užívat ATB a probiotika s časovým odstupem aspoň 2–3 hodin.

Velmi dobré důkazy jsou u kvasinky Saccharomyces boulardii. Její výhodou je, že se jedná o jiný typ buněk než bakterie. Z tohoto důvodu na ni nepůsobí běžná ATB a může proto na rozdíl od bakterií velmi dobře působit během antibiotické kúry.

Infekční průjmy

Prevence a léčba infekčních průjmů, především rotavirových u malých dětí, jsou odbornou veřejností nejvíce přijímané účinky probiotik. Nejvíce důkazů existuje u kmenů L. rhamnosus GG, L. reuteri, L. casei Shirota a B. animalis Bb12. Zvláště dobré účinky proti průjmům vykazuje Saccharomyces boulardii. Ta se jeví jako ideální „pomocník“ cestovatelů, neboť je na rozdíl od bakterií odolná i vůči vysokým teplotám panujícím v tropických destinacích.

Laktózová intolerance

Laktózová intolerance (nesnášenlivost laktózy) je vrozená porucha, která spočívá v nedostatku enzymu beta-galaktosidázy. Osoby s tímto nedostatkem nejsou schopny trávit mléčný cukr (laktózu). Ta pak zůstává ve střevech, váže vodu a vyvolává průjem spojený s křečemi a nadýmáním. Intenzita potíží je závislá na zkonzumované dávce mléčného cukru. Osoby pak nemohou pít mléko a jíst některé mléčné výrobky, respektive je mohou konzumovat jen v omezeném množství. Nejedná se však o alergickou reakci. Alergie na mléko, přesněji na mléčnou bílkovinu, také existuje, ale s intolerancí laktózy nesouvisí.

Některé probiotické bakterie pomáhají trávit laktózu pomocí vlastních enzymů. Jogurtové kultury S. thermophilus a L. bulgaricus mohou zlepšovat toleranci laktózy u citlivých osob.

Protože se probiotické kultury často pěstují na substrátech obsahujících mléko, nelze vyloučit přítomnost velmi malého množství laktózy v těchto výrobcích. Množství takto konzumované laktózy je však zcela zanedbatelné a nemůže vyvolat průjem. Osoby s intolerancí nemusejí mít obavy při užívání probiotických preparátů.

Na pozoru by se naopak měly mít osoby s alergií na mléčnou bílkovinu. Neboť přítomnost stopového množství tohoto alergenu může, i když vzácně, vyvolat u citlivých jedinců nežádoucí reakci. Na druhou stranu existují studie, které naznačují, že probiotika mohou zmírnit projevy alergie na mléko u dospělých.

Alergie

Role mikroflóry a kojení při zrání imunitního systému a pozitivní vliv proti rozvoji alergií jsou známy. Podávání probiotik, zejména B. lactis a L. Rhamnosus GG, se jeví jako účinné pro snižování alergických projevů u malých dětí. Pozitivní vliv byl popsán u atopického ekzému. Užitek mohou mít i děti, jejichž matky, trpící alergiemi či atopickým ekzémem, v těhotenství užívaly probiotika.

Vliv probiotik u dospělých, u nichž je imunita již vyzrálá, není jednoznačný. Probiotika nepůsobí proti vzniku astmatu.

Vědecké výzkumy prokázaly velmi zásadní vliv probiotických kultur kromě běžných infekcí a zánětů také na celou řadu onemocnění včetně Crohnové nemoci, Ulcerózní kolitidy, autizmu, boreliózy, Parkinsonové nemoci a řady dalších onemocnění zdánlivě nesouvisejícími s mikroflórou trávicího systému. Jednoznačně lze konstatovat, že právě ty malé jednobuněčné mikroskopické organizmy, které nám můžou tak snadno ubližovat, nám můžou také velmi zásadně zlepšit život a chránit nás před nemocemi.

Možná stačí jen málo, stačí poslouchat přírodu.

Zbigniew Cyganowski
CELTIC NATURE GROUP Ltd.

Obsah

img-bring-top